První říjnový víkend se členové České tábornické unie po vhození hlasu do volebních uren rozhodli vyměnit všední oblečení za tulácké převleky, batohy za ranečky, vypnout mobilní telefony a přesunout se v čase o více než sto let zpět – do dob, kdy na území tehdejší Habsburské monarchie vládl císař František Josef I.
Akce vznikla ve spolupráci se sdružením KVH Kalich a Četnickou stanicí Lišov, jejichž členové se vydali do terénu společně s našimi účastníky. Během chvilky se z táborníků stala tulácká banda, která se potulovala krajinou v okrese Písek na Vltavotýnsku, poblíž osady Ovčín.
Život tehdejší tulácké tlupy byl plný dobrodružství, ale také nástrah. Museli najít bezpečné místo pro táboření, zůstat skryti před zraky místních, rozdělat oheň a hlavně si zajistit něco k jídlu do prázdných žaludků.
Zatímco část tlupy upravovala tábořiště pod vedením vajdy (tuláckého náčelníka), skupina průzkumníků zjistila, že poblíž osady stojí sýpka plná zásob, ze kterých by mohli přežít několik dní. Bohužel se sýpka nacházela nedaleko četnické stanice, kde ve dne i v noci hlídkovali zkušení strážníci.
Hlad byl však silnější než strach, a tak se tlupa pod rouškou noci vydala na lup. Podařilo se jim ukořistit spoustu zeleniny, vajec, několik skolených kachen i živou drůbež. Těsně před odchodem je ale spatřila četnická hlídka. Díky dobré orientaci v terénu se tulákům podařilo včas uniknout.
V táboře všichni přiložili ruku k dílu a z lupu uvařili na kotlíku pod hvězdami výbornou polévku. Úspěšnou výpravu oslavili tancem a zpěvem tuláckých písní, zbytek kořisti ukryli v okolí. V noci však tábor navštívili nevítaní hosté – četníci. Po náročném pátrání se jim podařilo tlupu vypátrat. Ne všem tulákům se podařilo uniknout; několik z nich včetně vajdy bylo odvedeno na stanici a po důkladném výslechu museli strávit noc ve vězení. Ráno byli naštěstí znovu propuštěni na svobodu.
Zbytek tlupy přečkal noc pod širákem. Ráno se znovu pustili do příprav tulácké hostiny – dralo se peří z kachen, hrály se kostky, z lesních bylin se vařil čaj a z ukradené cikorky káva, jejíž chuť však byla jen pro otrlé.
Naštěstí tábor navštívil židovský obchodník, od kterého tuláci za „nalezené“ peníze získali čokoládu, pravou kávu a – když byl obchodník rozptýlen věštěním od tulácké kartářky – i další hodnotné věci „za pět prstů“.
Klid ale netrval dlouho. Tábor byl znovu přepaden četnickou hlídkou. Tentokrát většina tuláků neunikla. Tábor byl důkladně prohledán a muži zákona konečně našli to, co celou dobu hledali – olejomalovaný portrét císaře pána Františka Josefa I., který byl dříve odcizen z domu bohatého měšťana. Četníci obraz zabavili a tlupu rozprášili.
Aspoň že jim dovolili dojíst tu těžce vydobytou polévku – byla totiž opravdu znamenitá.
Po skončení akce následovalo posezení, kde se táborníci dozvěděli další zajímavosti o skutečných zásazích četníků proti tuláckým bandám v tehdejší době.
Není nad to si některé věci vyzkoušet na vlastní kůži. A i když se všichni po víkendu stráveném v přírodě těšili do tepla a pohodlí svých domovů, díky vedení KVH Kalich a Četnické stanice Lišov se tahle akce stala opravdu nezapomenutelným zážitkem.
